Poznámky |
- «b»Marie HENNEROVÁ-ZÁTKOVÁ-PUJMANOVÁ«/b»
Česká spisovatelka a novinářka. Laureátka Státní ceny (1937, 1948, 1951, 1953, 1955). Byl jí udělen titul «u»národní umělkyně«/u» (1953).«u»«sup»
«/u»«/sup»Wikipedia:«tab»«u»<https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Pujmanov%C3%A1>«/u»
Její otec «u»Kamil Henner«/u» byl univerzitním «u»profesorem«/u» církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, «u»Kamil Henner«/u» mladší, se stal významným neurologem.
Pujmanová se později myšlenkově rozešla s třídou, ze které pocházela, a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila «u»Sovětský svaz «/u»a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení.
Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a vzala si syna zdejšího zámožného advokáta a politika Vlastislava Zátku. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem.
Podruhé se provdala za «u»Ferdinanda Pujmana«/u». V roce 1932 podporovala stávku horníků v Most.
V letech 1937-1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska.
Přispívala do «u»Rudého práva «/u»(kde se snažila působit na děti), Literárních novin, Lidových novin, «u»Tribuny«/u», Českého slova, Přítomnosti, a jiného extrémně levicového tisku.
V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek komunistických «u»politických procesů «/u». Např. žádala maximální tresty pro „zrádce". Zároveň udělala maximum pro to, aby z vězení dostala svého syna Petra «u»<https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Pujman&action=edit&redlink=1>«/u», který chtěl se skupinou lidí utéci přes hranice. Později se stal rovněž novinářem a spisovatelem. Vnučka Alexandra (*1954) pokračuje v rodinné tradici právnické profese.
|