Poznámky:

Průkopník rozhlasového vysílání (zahájeno r. 1923), zakladatel Radiojournalu, zavedl v rozhlase pravidelné zprávy ČTK a v r. 1928 odvysílal první sportovní přenos boxerského utkání. V pozdějších letech se věnoval hlavně divadlu a novinářské práci.
Jeho první sňatek s operní zpěvačkou Růženou KOLDOVSKOU-CICVÁRKOVOU byl rodinou považován jako poněkud skandální a Miloš byl proto trochu stranou rodinného okruhu.

The country's broadcasting pioneers in the 1920s were the journalist Milos Ctrnacty, the businessman Eduard Svoboda, and Ladislav Sourek, director of Radioslavia - the company that distributed radio receivers. These three men created a limited-liability company called Radiojournal, which was majority owned by Radioslavia. Radiojournal became Czechoslovakia's first radio operator after receiving permission from the Ministry of Post and Telegraphs. Milos Ctrnacty became its programme director, Alois Svoboda the technical director. The main source of revenue for Radiojournal were subscriptions - regular fees paid by owners of radio receivers. The first subscriber enlisted in September 1923. Radiojournal organised public listening session in Prague in order to promote radio broadcasting and attract new subscribers. In 1923 the company also started publishing a monthly called Radiojournal informing about radio broadcasting.
In 1925, Radiojournal broadcast the first live transmission of a concert of the Czech Philharmonic, the first live transmission of a church service and the first live transmission of president T. G. Masaryk's speech.

Miloš byl(a) sezdán(a) s Růžena NOHEJLOVÁ-ČTRNÁCTÁ 5 Červen 1944. [Schéma rodiny]

Miloš — Růžena KOLDOVSKÁ-CICVÁRKOVÁ-ČTRNÁCTÁ, - operní pěvkyně. Růžena se narodil(a) 18 Listopad 1875, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 15 Duben 1943, Praha, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

«u»«/u»
«b»Jiří Koldovský«/b» se narodil jako Jiří Cicvárek do rodiny operní pěvkyně Růženy Koldovské - Cicvárkové (1875 - 1943) a Dr. Václava Cicvárka 9. března 1899 v Praze. Po smrti otce se jeho matka provdala za novináře Miloše Čtrnáctého (1882 - 1970). Malého Jiřího Miloš Čtrnáctý adoptoval a dal mu své jméno. Herecké práci se začal cíleně věnovat již od roku 1916. Nejdříve prošel venkovskými společnostmi (například u společnosti Josefa Faltyse).
Poté nastoupil do kamenných divadel, kde kromě hraní také režíroval: Tylovo divadlo v Nuslích, Švandovo divadlo, Velká opereta (1933 - 1939), Nové divadlo Oldřicha Nového a další. Pražská angažmá střídal často s venkovskými - svou přítomností poctil například oblastní divadla v Bratislavě, Kladně, Brně, Plzni a Olomouci. V letech 1928, 1929, 1931 i 1932 hostoval v Národním divadle v Praze.
Za války režíroval (a také vedl) v Moderním divadle v pražském Akropolisu. Po válce vystřídal štace v pražské Uranii, ostravském Zemském divadle a táborském Městském divadle. Svoji uměleckou dráhu završil jedenácti lety ve známém Městském divadle v Kolíně (1948 - 1959), ze kterého odešel rovnou na zasloužený odpočinek. Hrál ve hrách „Kateřina Veliká", „Náš pan farář", „Maryša" či „Fidlovačka".
Koldovský ztvárňoval nejdříve různé milovníky a hrdiny, z nichž se přehrál na zkušené starší muže, otce a významné pány z lepší společnosti. Své role dokázal převyprávět jak v kladném duchu, tak také v tom záporném, které zvýrazňoval svou postavou, mimikou, hlasem, gesty, pohyby a výrazem. Jeho horší talent však neměl větší příležitost se více vyvinout.
Ve filmu se moc neuplatnil. Na plátně vytvořil pouze epizodní role v osmi filmech. Hrál malé role pánů z lepších kruhů: muže v němém Kašparově ZÁHADNÉM PŘÍPADĚ (1924), ředitele oceláren v Kubáskově sociálním dramatu SVÍTÁNÍ (1933) podle scénáře Otakara Vávry a hosta na večírku v melodramatu SRDCE ZA PÍSNIČKU (1933) Karla Hašlera, kde divákovi utkvěly dodnes oblíbené „hašlerovky".
Po čtyřech letech mu byl nabídnut cholerický filmový režisér v Bromově komedii KARIÉRA MATKY LÍZALKY (1937) s Antonií Nedošinskou, Theodorem Pištěkem, Evou Gerovou a Ladislavem Peškem a Karel v sociálním filmu HARMONIKA (1937), jenž opět režíroval Ladislav Brom, který se čerstvě vrátil ze studijního pobytu v SSSR.
Následný rok se ukázal jako hrabě v Lamačově LUCERNĚ (1938) podle slavného dramatu Aloise Jiráska o hájení práv prostého lidu, jenž režisér Lamač natočil již předtím v němé verzi z roku 1925. Výrobní firma šetřila na výpravě v domnění, že venkovským divákům půjde hlavně o divadelní předlohu, o příběh a o „národní duch" hry. A jako zpravodajský plukovník ve snímku HRDINOVÉ HRANIC (1938) režiséra Jaroslava Blažka, jenž reagoval na dramatické události z roku 1938 a kvůli nastalé politické situaci a blížící se německé okupaci nemohl býti nikdy dokončen.
Své poslední role se dožil o celé dva roky později (stejně jako jeho manželka Jožka Koldovská), když s přísností zahrál inspektora Holana ve Slavínského filmu POZNEJ SVÉHO MUŽE (1940). Slavínský do tohoto příběhu vymyslel Helenku (Marta Fričová, potomek slavné herečky němých filmů Suzanne Marwille a nevlastní dcera režiséra Martina Friče), která se provdá za sňatkového podvodníka Gustava (Raoul Schránil) a nastěhuje se do vily jeho zaměstnavatele, inženýra Petra Kovala (Jan Pivec), za kterého se Gustav vydával. Ze zahraničí však přijíždí pravý Koval… Jak to celé nakonec dopadne?
Odchod mimo Prahu Koldovskému znemožnil uplatnění ve znárodněné kinematografii, protože v Praze se nacházely jediné filmové ateliery na Barrandově a v Hostivaři. Externě a výjimečně spolupracoval také s rozhlasem. Byl třikrát ženatý a jeho první manželkou byla herečka Jožka Smolová - Koldovská (1905 - 1962), oba herci se objevili společně ve filmech SVÍTÁNÍ a SRDCE ZA PÍSNIČKU. Nakonec Jiří Koldovský zemřel 8. ledna 1963 na plicní embolii v Kolíně ve věku nedožitých šedesáti čtyř let.

Jiří — Josefa SMOLOVÁ-KOLDOVSKÁ, - herečka. Josefa se narodil(a) 13 Září 1905, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 1962, Brno, Czech Rep.. [Schéma rodiny]