Poznámky:

JUDr August ZÁTKA - první předseda - Národní Jednota Pošumavská (České Budějovice) založena 31.8.1884 a zrušena 1948.
«b»August Zátka«/b», plným jménem «b»August Pantaleon Zátka«/b» («u»27. července «/u» «u»1847 «/u» «u»České Budějovice [1]«/u» '96 «u»31. ledna «/u» «u»1935 «/u» «u»České Budějovice [2][3]«/u»), byl «u»rakouský «/u» a «u»český «/u» advokát a politik z vlivného českobudějovického «u»rodu Zátkových «/u», na přelomu 19. a 20. století poslanec «u»Českého zemského sněmu «/u», předák českojazyčné komunity v Budějovicích, po vzniku Československa krátce «u»předseda správní komise Českých Budějovic «/u».
WIKIPEDIE:
Chodil na piaristickou obecnou školu, pak od roku 1857 na gymnázium v Jindřichově Hradci, kde bydlel u strýce Jana. Zůstal zde až do roku 1861, i po strýcově odchodu, teprve toho roku přešel na německé piaristické gymnázium v Českých Budějovicích, ovšem v oktávě opět studoval v Jindřichově Hradci, kde i maturoval. Následně vystudoval práva a v červenci 1869 promoval. Roku 1870 získal titul doktora práv. Absolvoval vojenskou službu a soudní praxi v Štýrském Hradci. Ve věku 23 let se vrátil do Budějovic jako začínající advokát. Zároveň se po boku svého otce, podnikatele a politika «u»Hynka Zátky «/u» zapojil do veřejného života. Od března 1876 měl vlastní advokátní kancelář v Budějovicích.«u»[4][5]«/u»
V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky, v níž vystřídal otce Hynka Zátku. V «u»zemských volbách v Čechách v roce 1878 «/u» byl zvolen v «u»kurii «/u» venkovských obcí (volební obvod Budějovice '96 Lišov '96 Trhové Sviny '96 Hluboká '96 Týn n. Vltavou) do «u»Českého zemského sněmu «/u».«u»[6]«/u» Zvolen byl jako člen «u»Národní strany «/u» (staročeské).«u»[7]«/u» Mandát obhájil ve «u»volbách v roce 1883 «/u»,«u»[8]«/u» «u»volbách v roce 1889 «/u» i «u»volbách v roce 1895 «/u»,«u»[5]«/u» přičemž v roce 1889 i 1895 nadále kandidoval za staročechy.«u»[9][5]«/u» Ve «u»volbách v roce 1901 «/u» byl na sněm zvolen za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Budějovice).«u»[10]«/u» Mandát obhájil ve «u»volbách roku 1908 «/u», nyní za kurii městskou, obvod České Budějovice,«u»[11]«/u» přičemž byl společným kandidátem českých politických stran.«u»[12]«/u» Zemským poslancem byl nepřetržitě 35 let.«u»[4]«/u»
Kromě toho zasedal od roku 1872 do roku 1910 v okresním zastupitelstvu. Do obecního zastupitelstva v Budějovicích poprvé nastoupil roku 1876. Od roku 1885 působil jako starosta místní Občanské záložny. Podílel se na rozvoji českého hospodářského a společenského života a budování českého školství. V roce 1872 založil pobočku «u»Ústřední matice školské «/u» v Budějovicích. Roku 1883 patřil k první garnituře Čechů, která získala většinu v dosud převážně německé obchodní komoře v Českých Budějovicích.«u»[4][5][3]«/u» V roce 1906 vedl českou volební kampaň v komunálních volbách, jejímž výsledkem byla česká většina v třetím voličském sboru v obecním zastupitelstvu, čímž se český živel výrazně posunul k ovládnutí dosud převážně německé městské samosprávy.«u»[13]«/u»
27. října 1918 promluvil na manifestaci občanů Budějovic a ohlašoval brzkou národní samostatnost.«u»[13]«/u» Krátce se stal i nejvyšším představitelem města, protože v listopadu 1918 byl jmenován «u»předsedou správní komise Českých Budějovic «/u». Na postu setrval jen do následujícího roku, kdy byla ustavena řádná obecní samospráva a kdy Zátka neuspěl ve volbách. V roce 1922 nicméně získal jako první osoba po roce 1918 titul čestného občana Budějovic. Pro udělení titulu hlasovali i němečtí členové zastupitelstva, kteří ho ocenili jako čestného protivníka. Čestné občanství mu udělily i mnohé další obce v regionu.«u»[4]«/u»
Roku 1878 se oženil s «u»Janou Zátkovou «/u», rozenou Klavíkovou, vnučkou bývalého budějovického starosty «u»Františka Josefa Klavíka «/u». Jana Zátková byla rovněž aktivní ve veřejném životě, podílela se na organizování ženských spolků. August Zátka zemřel ve svém domě v roce 1935 na sešlost věkem. Pohřben byl na hřbitově u sv. Otýlie.«u»[4]«/u»

August byl(a) sezdán(a) s Jana KLAVÍKOVÁ-ZÁTKOVÁ 27 Červenec 1878, České Budějovice, Czech Rep.. Jana (dcera od Jindřich KLAVÍK a Johanna SCHUSSER-KLAVÍKOVÁ) se narodil(a) 30 Duben 1859, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 20 Září 1933, Libníč, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Hřbitov sv. Otylie, České Budějovice, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

1. Olga ZÁTKOVÁ-RYCHLÍKOVÁ-BALŠÁNKOVÁ se narodil(a) 19 Duben 1879, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 7 Červen 1960, Praha, Czech Rep..
2. Bohumila (Milka) ZÁTKOVÁ-KUBERTOVÁ, - překladatelka angl. literatury se narodil(a) 13 Prosinec 1883, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 27 Květen 1971, Praha, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Praha-Vyšehrad, Czech Rep..
3. JUDr Vlastislav ZÁTKA, - advokát, sběratel se narodil(a) 26 Červen 1887, České Budějovice, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 10 Červenec 1887, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 22 Červen 1964, České Budějovice, Czech Rep..

Poznámky:

Kořeny rodu spadají již do 17. století. Podle rodinné tradice pocházel rod Zátků z Písecka. V roce 1679 v Kamenném Újezdě získal jejich předek «b»Matěj Vaněček«/b» rodinné jméno podle gruntu, který zde koupil a v kterém se usídlil. Od první poloviny 18. století se rodina usadila ve Velešíně. Na podzim roku 1813 si «b»Matouš a Markéta Zátkovi«/b», rodiče Hynka Zátky, koupili dům č. p. 360 v Českých Budějovicích za 5900 zl. a zařídili si tu obchod s obilí.
Dr.«b» August Zátka«/b» napsal o příchodu své rodiny do Českých Budějovic a o jejich národnostním smýšlení:
„«i»V útlém věku dětském roku 1813 přišel Hynek Zátka z Velešína do Budějovic s rodinou, která vlivem svého syna theologa zachovala si vědomí české. I matčin otec, rodák «u»vltavotýnský«/u» byl Čech. Ale stav se již r. 1797 měšťanem českobudějovickým, propadl s většinou své rodiny poněmčení…"«/i»
Rodinný fond českobudějovických Zátků (Hynka, Augusta a Vlastislava) je uložen v Praze v Archivu Národního muzea.

«i»WIKIPEDIE: «/i»
«b»Hynek Zátka«/b», v matrice zapsán jako «b»Ignác Zátka«u»«/b»,«/u» byl «u»český«/u» podnikatel a politik z vlivného českobudějovického rodu Zátkových, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady (Rakousko). Ve věku pěti let se přestěhoval s rodiči z Velešína do Budějovic. Zde vystudoval gymnázium. Jeho spolužákem tu byl pozdější významný českoněmecký politik Franz Schuselka. Roku 1830 dokončil studium filozofie a 1. prosince toho roku nastoupil na praxi do inspekce potravní daně v Budějovicích. 3. března 1831 se stal manipulačním praktikantem a 1. května 1831 nastoupil k pohraniční strážní službě, kterou vykonával patrně v okolí Vimperku a setrval v ní do května 1832, kdy se vrátil do Budějovic. Byl přidělen ke kamerálnímu důchodnímu úřadu. Zde pracoval téměř dvacet let. Roku 1839 dosáhl hodnosti kancelisty.
Profesí byl hlavně obchodníkem a politikem. V roce 1840 začal podnikat poté, co mu byla zamítnuta žádost o studium práv. Nejprve si založil obchod se solí, zemědělskými plodinami a sádrou. Byl aktivní i ve veřejném životě. Během «u»revolučního roku 1848«/u» byl zvolen předsedou budějovické pobočky spolku «u»Slovanská lípa«/u». Protestoval proti jazykové praxi budějovického magistrátu, který byl německo-jazyčný. Po porážce revoluce odešel roku 1851 z kamerálního důchodního úřadu pro své politické názory, odmítl složit služební přísahu. Byl pak v policejních spisech evidován jako politicky nespolehlivý, pročeský, byť ne vyloženě protivládní.
Po odchodu z úřední funkce se soustředil výlučně na své podnikání. Rozšířil obchod se solí a sádrou a od roku 1855 byl již jediným majitelem podniku. Když nashromáždil větší jmění, investoval je. Roku 1869 zrekonstruoval podle amerického vzoru mlýn v «u»Březí«/u» u Budějovic. Později založil velkostatek v «u»Libníči«/u». Dominantním předmětem jeho podnikání byl obchod s moukou a moučnými výrobky.
Od roku 1861 zasedal za starosty «u»Františka Josefa Klavíka«/u» v obecním zastupitelstvu a městské radě v Českých Budějovicích. Na funkce v městské samosprávě ale rezignoval již roku 1862. Nadále byl veřejně aktivní. V listopadu 1864 získal měšťanské právo v Českých Budějovicích. V letech 1862-1872 zasedal v místním výboru «u»České besedy. «/u»Věnoval větší obnos na nadaci, která kupovala knihy pro dívky talentované v českém jazyce. Podílel se na vzniku české záložny a dalších veřejných institucí v Budějovicích. V roce 1863 a opět v období let 1875'961883 zasedal v budějovické obchodní komoře. V 70. letech opět zasedal v budějovickém obecním zastupitelstvu a byl považován za předáka české menšiny v zastupitelstvu.
Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Budějovice, Lišov, Trhové Sviny, Hluboká, Týn n. Vltavou) do Českého zemského sněmu. Zvolen byl jako nezávislý český kandidát. Opětovně byl zvolen do sněmu za týž obvod v zemských volbách v lednu 1867 i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867. Čeští politici tehdy kvůli nesouhlasu s ústavním směřováním Rakouska-Uherska praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali zemský sněm. Pro absenci byli zbavováni mandátů a opět manifestačně voleni v doplňovacích volbách. Zátka takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868[11] a zvolen znovu v září 1869.[12] Mandát zde obhájil také v řádných zemských volbách v roce 1870 a zemských volbách v roce 1872. Vzhledem k pokračujícímu bojkotu sněmu následovalo opět opakované zbavování mandátu a opětovné volení. Zátka takto uspěl v doplňovacích volbách v říjnu 1873, v červenci 1874 na jaře 1875, v únoru 1876 a dubnu 1877.
V téže době také zasedal v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm roku 1861 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů. Zánik mandátu pro absenci oznámen na schůzi 14. července 1863. Politicky patřil k Národní straně (staročeské).
Pocházel z rodiny Matouše Zátky a Terezie Marie Zátkové. Bratr «u»Jan Zátka«/u» (1802-1881) byl vlasteneckým knězem. Další bratr «u»Jakub Zátka «/u» (1803-1865) podnikal na Budějovicku a později se usadil na velkostatku v Horních Uhrách. Manželkou Hynka Zátky byla od roku 1843 dcera budějovického krupaře a měšťana Terezie Marie Hansová. Měl s ní devět dětí. V podnikání se angažovali hlavně tři z nich: «u»Ferdinand Zátka«/u», «u»Vlastimil Zátka«/u» a «u»Dobroslav Zátka«/u». První z nich podnikal v Praze, mimo jiné ve výrobě sodových vod, další dva synové zůstali v regionu jižních Čech a roku 1884 založili firmu «u»Bratří Zátkové«/u» zaměřující se na výrobu těstovin. Další syn «u»August Zátka«/u» byl aktivním politikem.«u»

«/u»«b»Hynek Zátka :
«/b»«i»(July 9, 1808 «/i» in Velešín - «i»March 26, 1886 of stroke in České Budějovice).«/i»
He was the grandfather of JUDr Vlastislav Zátka, the author of the «b»«i»Narrative«/b»«/i». He was five when his family moved to České Budějovice, where he received education. The only Secondary School (Gymnasium) was German. Thus he never learned written Czech, and kept all his bookkeeping in German. He entered the State Administration and became a bureaucrat with the Department of Finances.
It is likely that already then he was active in his father's business. He left the State service at 43 (in
«i»1851«/i» ). His grandson discerned two motives behind this important life decision: recognition of the
advantages of a free profession, and a personal moral issue: he refused to take an oath on the
new constitution of the Austro-Hungarian Monarchy, a requirement for a state bureaucrat.
(Source: «i»From Petr PETRIK: "«b»FAMILY CHRONICLE: Family of Diana Špičková«/b»" )«/i»

Hynek byl(a) sezdán(a) s Theresie Maria HANSA-ZÁTKOVÁ, - Č. Budějovice č.147 17 Říjen 1843. Theresie (dcera od Antonín Petrus (de Alkantare) HANSA, - měšťan a krupař a Kristina (Christine) HANUSCHOVÁ-HANSOVÁ, - Líšov č.37) se narodil(a) 28 Září 1819, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 26 Březen 1878, České Budějovice, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

(Research):Vošická, Šárka. 2014. Umělecký mecenát jako nástroj reprezentace českobudějovické rodiny Zátků. Diplomová práce, Jihočeská Universita v Českých Budějovicích, Filosofická fakulta, Ústav bohemistiky. Str.14.
https://theses.cz/id/jg8vzx/RKA_VOICK_-_DIPLOMOV_PRCE.pdf

Vzal si Markétu Hlachovou, dceru velešínského "souseda" Víta HLACHA, od kterého zakoupili vlastní usedlost č.p.85, kde společně hospodařili a vedli menší hostinec "Na Hvízdalce " (Matouš si rád hvízdal a hrál na citeru).
Zátka byl povoláním bednář ve velešínském pivovaře, jeho manželka vedla hostinec a prodávala formanům krmení pro koně. Velešínem se tou dobou vozila sůl z Rakouska a koloniální zboží z italského Terstu, tudíž bylo v městečku rušno.
«u»SOURCE«/u»:«i» Vošická, Šárka. 2014. Umělecký mecenát jako nástroj reprezentace českobudějovické rodiny Zátků. Diplomová práce, Jihočeská Universita v Českých Budějovicích, Filosofická fakulta, Ústav bohemistiky. Str.14.
«/i»https://theses.cz/id/jg8vzx/RKA_VOICK_-_DIPLOMOV_PRCE.pdf

«b»Matouš Zátka :
«/b»«i»(August 13, 1778 in Velešín - September 6, 1869 in České Budějovice)
«/i»Married «b»Markéta Hlachová-Zátková «/b»«i» (June 5, 1766 «/i»- «i»June 7, 1849 in České Budějovice) «/i» on «i» October 5, 1799 «/i» in Velešín. She died of stroke at 73, still full 20 years before her husband. Parents of Markéta Hlachová were «b»Vít Hlach «/b»from Velešín and «b»Uršula «/b»(?). Allegedly they
were still illiterate. Matouš was a modest man content with the livelihood of his trade of barrel
making for the local brewery, and his ownership of an inn, provided. In all likelihood he would not
have left his native town on his own accord. However, his wife had an ambition to provide education for their children. She became instrumental in the decision to move the family in «i»1813
«/i»to a bigger and a more important town such as České Budějovice. There Matouš Zátka exhibited
a remarkable, hitherto untapped, talent for enterprise. He became a successful merchant and
businessman, dealing first in salt and later with other goods. He made a small fortune, which
allowed him to successfully invest in the town real estate. In spite of widespread Germanization
of the townsfolk, the family proudly kept their Czech character, though with some effort. They had
five children, all born in Velešín :
«b»1) Jan«/b» ,
«b»2) Jakub«/b» ,
«b»3) Hynek,
4) František«/b» , and
«b»5) Marie (Marianna).«/b»


«i»From Petr PETRIK: "«b»FAMILY CHRONICLE: Family of Diana Špičková«/b»" :
«/i»There is an interesting issue concerning nothing less than the very name of the «b»ZÁTKA «/b»family line«b». «/b»
According to the newly uncovered evidence it seems virtually certain that «b»ZÁTKA«/b» family bloodline is in fact a direct continuation of certain «b» Matěj VANĚČEK«/b» 's family«b». «/b» Here is how this happened :
The first documented bearer of «b» Zátka «/b»family name is «b»Matěj Zátka «/b»from Kamenný Újezd, a small town (likely a village at that time) about 10 km south of České Budějovice.
However, in the Land Registry of ČeskÝ Krumlov from «i»1603-1706 «/i» it is recorded that certain
«b»Matěj Vaněček«/b» in «i»1679 «/i» acquired properties #23 and #24 previously owned by certain «b»Zátka«/b», who
became indebted to «b»Vaněček«/b». With the acquisition of the land title this «b» Vaněček «/b»assumed the
name of the previous owner, i.e. «b»Zátka, «/b»which was tied to the title. Thus «b»Matěj Vaněček «/b» and
«b»Matěj Zátka «/b»was the «u»same person«/u». Apparently this was not an uncommon custom at that time.
However, the story is even more convoluted. «b»Matěj Vaněček «/b» was son (or grandson) of
«b»Václav "X"«/b» , whose original surname we do not know. «b» Václav "X" «/b» did exactly the same thing as
his son «b»Matěj «/b»did a generation later. By taking «b» Alžběta Vaněčková, «/b»a widow of certain «b»Štěpán
Vaněček «/b»for wife, «b» Václav «/b»"«b» X" «/b» married into the «b» Vaněček «/b» property and thus assumed in «i»1619 «/i» his wife's name «b»Vaněček «/b»tied to the title. As mentioned above, the family name of the patriarch
«b»Václav "X" «/b» is, and undoubtedly will remain, unknown.
Vlastimil Zátka, the author of the Narrative, concludes that the family name «b»ZÁTKA «/b»is thus the «b»«i»third «/i» name «/b»of the same family line. The «b»«i»first «/b»«/i» name, that of the patriarch «b» Václav "X" «/b» is «b» unknown«/b» , the «b»«i»second «/b»«/i»one is «b»VANĚČEK«/b» , while «b» ZÁTKA «/b» is only the «b»«i»third «/b»«/i» one. Notwithstanding these fascinating facts, will of course continue using the family name «b»Zátka «/b»will be used and followed here.
Another interesting issue is the freeman status of the «b» Vaněček-Zátka«/b» ancestors«i».«b» «/b»«/i» When
writing the main body of the Narrative,«b» Vlastislav Zátka, «/b»believed that «b» Zátkas «/b»were freemen,
allowed to move from one town to another at their will. They were unencumbered by serf duties,
for at least 150 years before the abolishment of servitude in the Austrian Empire in «i»1848«/i». In fact,
this period was shorter. The oldest Record of Serfs at the Český Krumlov fiefdom from «i»1576 to 1702«/i» , for the year «i»1702 «/i» includes the names of «b» Matěj Vaněček«/b», his wife «b»Mariana «/b»and their
children, daughter «b»Juliana «/b» 20 years old, daughter «b» Alžběta «/b»18 years old, son «b» Blažej «/b»16 years old (in fact 19 by dates), and a 14 year old son «b»Pavel«/b», who became a priest. «b» Blažej Vaněček«/b», his 29-year old wife and his son «b»Šimon «/b»are still listed as «u»serfs«/u» in 1712. However, when this «b»Šimon Vaněček«/b», a taylor, married a widow «b»Rosina Zwettler «/b»of Velešín he needed a dispensation to be released from serfdom by the owner of the domain Princess Schwarzenberg, in order to be allowed to move to Velešín. Upon the intercession of the burgomaster of the town of Velešín and his
brother «b»Pavel, «/b»who was a parish priest, the exemption was granted in «b»«i»May 1738. «/b»«/i» From that date
«b»Vaněček-Zátkas «/b» were indeed freemen.

Matouš byl(a) sezdán(a) s Margareta HLACHOVÁ-ZÁTKOVÁ, - Velešín, č.p.85 5 Říjen 1799, Velešín, okr. České Budějovice, Czech Rep.. Margareta (dcera od Vít HLACH, - Velešín č.85 a 57 a Ursula (Voršila) HLACHOVÁ) se narodil(a) 5 Červen 1776, Velešín, okr. České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 7 Červen 1849. [Schéma rodiny]

Antonín — Kristina (Christine) HANUSCHOVÁ-HANSOVÁ, - Líšov č.37. Kristina (dcera od Vojtěch HANUSCH, měšťan v Lišově a Eva VOJTA-HANUSCHOVÁ, - Líšov) se narodil(a) 25 Červenec 1790, Líšov, Czech Rep.; byl(a) pokřtěn(a) 25 Červenec 1790, Líšov č.37, Czech Rep.; zemřel(a) Ano, datum neznámé. [Schéma rodiny]

Ondřej — Žofie KAMARÝTOVÁ-ZÁTKOVÁ, - wife-1. [Schéma rodiny]

Vít — Ursula (Voršila) HLACHOVÁ. [Schéma rodiny]

Martin — Rosalie SABATOVÁ. [Schéma rodiny]

Vojtěch — Eva VOJTA-HANUSCHOVÁ, - Líšov. [Schéma rodiny]