Ludmila byl(a) sezdán(a) s Thomas STRICKLER 15 Září 1990. Thomas se narodil(a) 31 Březen 1960. [Schéma rodiny]

1. Lucas August STRICKLER se narodil(a) 27 Červenec 1991.
2. Claudio Johannes STRICKLER se narodil(a) 25 Červen 1993.

Jiné události:

• Emigrace / Emigration: 1968, Basel, Switzerland; Left Czechoslovakia for Switzerland

Poznámky:

ZATKA, August V., chemiker
Jacob Burckhardt-Strasse 27, 4052 Basel
Tel.: 4161 313 84 55

August byl(a) sezdán(a) s Růžena VONDRÁŠKOVÁ-ZÁTKOVÁ 14 Květen 1953, Praha, Czech Rep.. Růžena se narodil(a) 9 Březen 1929, Nymburk, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

«b»«i»Vlastislav Zátka«/i» «/b»(1887'971964), politický a společensko-kulturní činitel, syn Augusta Zátky.
V r. 1905 ukončil Jirsíkovo gymnasium v Č. Budějovicích.
V letech 1905-1909 studoval právnickou fakultu pražské Karlovy univerzity kde obdržel titul doktora práv 11. července 1910.
Po návratu do Českých Budějovic si otevřel advokátní kancelář.
Roku 1936 byl zvolen za «i»Národní sjednocení «/i»do obecního zastupitelstva.
Byl předsedou správní rady «i»Městského muzea«/i» a Besedy českobudějovické, od 1939 starostou «u»Záložny českobudějovické «/u».
Proslul též jako mecenáš umělecko-kulturních podniků, sám vlastnil rozsáhlou sbírku uměleckých předmětů a obrazů. Jeho první manželkou byla spisovatelka «b»«i»Marie Pujmanová«/b» «/i»(1893'971958).

1. září 1939, v den kdy vypukla 2. světová válka, byl v Českých Budějovicích zatčen a odvezen na Gestapo do Lince, odkud měl být deportován rovnou do koncentračního tábora. Nakonec byl propuštěn, zřejmě na zásah německých předáků z mlýna v Březí, kteřího znali jako slušného a velmi tolerantního člověka. Gestapo ho však nepřestalo sledovat a 6. února 1942, v den kdy zemřel jeho tchán Frantiřek Mareš, mu při domovní prohlídce zabavili jmění ve prospěch říše a byl vyhoštěn z města.
Tento scénář se opakoval i po únoru 1948, tentokrát proto, že neprojevil kladný poměr k lidově demokratickému režimu. Jako třídní nepřítel neměl nárok ani na t.zv. sociální důchod a zemřel ve velmi bídných poměrech 2. června 1964.


Křest:
Christened Vlastislav Hynek Ferdinand Maria bz Adolf Rodler.
Godfather - his uncle Ferdinand Zátka.

Vlastislav byl(a) sezdán(a) s Ludmila MAREŠOVÁ-ZÁTKOVÁ 2 Prosinec 1926, Praha, Czech Rep.. Ludmila (dcera od František MAREŠ) se narodil(a) 8 Září 1900, Praha, Czech Rep.; zemřel(a) 20 Listopad 1989. [Schéma rodiny]

Poznámky:

JUDr August ZÁTKA - první předseda - Národní Jednota Pošumavská (České Budějovice) založena 31.8.1884 a zrušena 1948.
«b»August Zátka«/b», plným jménem «b»August Pantaleon Zátka«/b» («u»27. července «/u» «u»1847 «/u» «u»České Budějovice [1]«/u» '96 «u»31. ledna «/u» «u»1935 «/u» «u»České Budějovice [2][3]«/u»), byl «u»rakouský «/u» a «u»český «/u» advokát a politik z vlivného českobudějovického «u»rodu Zátkových «/u», na přelomu 19. a 20. století poslanec «u»Českého zemského sněmu «/u», předák českojazyčné komunity v Budějovicích, po vzniku Československa krátce «u»předseda správní komise Českých Budějovic «/u».
WIKIPEDIE:
Chodil na piaristickou obecnou školu, pak od roku 1857 na gymnázium v Jindřichově Hradci, kde bydlel u strýce Jana. Zůstal zde až do roku 1861, i po strýcově odchodu, teprve toho roku přešel na německé piaristické gymnázium v Českých Budějovicích, ovšem v oktávě opět studoval v Jindřichově Hradci, kde i maturoval. Následně vystudoval práva a v červenci 1869 promoval. Roku 1870 získal titul doktora práv. Absolvoval vojenskou službu a soudní praxi v Štýrském Hradci. Ve věku 23 let se vrátil do Budějovic jako začínající advokát. Zároveň se po boku svého otce, podnikatele a politika «u»Hynka Zátky «/u» zapojil do veřejného života. Od března 1876 měl vlastní advokátní kancelář v Budějovicích.«u»[4][5]«/u»
V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky, v níž vystřídal otce Hynka Zátku. V «u»zemských volbách v Čechách v roce 1878 «/u» byl zvolen v «u»kurii «/u» venkovských obcí (volební obvod Budějovice '96 Lišov '96 Trhové Sviny '96 Hluboká '96 Týn n. Vltavou) do «u»Českého zemského sněmu «/u».«u»[6]«/u» Zvolen byl jako člen «u»Národní strany «/u» (staročeské).«u»[7]«/u» Mandát obhájil ve «u»volbách v roce 1883 «/u»,«u»[8]«/u» «u»volbách v roce 1889 «/u» i «u»volbách v roce 1895 «/u»,«u»[5]«/u» přičemž v roce 1889 i 1895 nadále kandidoval za staročechy.«u»[9][5]«/u» Ve «u»volbách v roce 1901 «/u» byl na sněm zvolen za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Budějovice).«u»[10]«/u» Mandát obhájil ve «u»volbách roku 1908 «/u», nyní za kurii městskou, obvod České Budějovice,«u»[11]«/u» přičemž byl společným kandidátem českých politických stran.«u»[12]«/u» Zemským poslancem byl nepřetržitě 35 let.«u»[4]«/u»
Kromě toho zasedal od roku 1872 do roku 1910 v okresním zastupitelstvu. Do obecního zastupitelstva v Budějovicích poprvé nastoupil roku 1876. Od roku 1885 působil jako starosta místní Občanské záložny. Podílel se na rozvoji českého hospodářského a společenského života a budování českého školství. V roce 1872 založil pobočku «u»Ústřední matice školské «/u» v Budějovicích. Roku 1883 patřil k první garnituře Čechů, která získala většinu v dosud převážně německé obchodní komoře v Českých Budějovicích.«u»[4][5][3]«/u» V roce 1906 vedl českou volební kampaň v komunálních volbách, jejímž výsledkem byla česká většina v třetím voličském sboru v obecním zastupitelstvu, čímž se český živel výrazně posunul k ovládnutí dosud převážně německé městské samosprávy.«u»[13]«/u»
27. října 1918 promluvil na manifestaci občanů Budějovic a ohlašoval brzkou národní samostatnost.«u»[13]«/u» Krátce se stal i nejvyšším představitelem města, protože v listopadu 1918 byl jmenován «u»předsedou správní komise Českých Budějovic «/u». Na postu setrval jen do následujícího roku, kdy byla ustavena řádná obecní samospráva a kdy Zátka neuspěl ve volbách. V roce 1922 nicméně získal jako první osoba po roce 1918 titul čestného občana Budějovic. Pro udělení titulu hlasovali i němečtí členové zastupitelstva, kteří ho ocenili jako čestného protivníka. Čestné občanství mu udělily i mnohé další obce v regionu.«u»[4]«/u»
Roku 1878 se oženil s «u»Janou Zátkovou «/u», rozenou Klavíkovou, vnučkou bývalého budějovického starosty «u»Františka Josefa Klavíka «/u». Jana Zátková byla rovněž aktivní ve veřejném životě, podílela se na organizování ženských spolků. August Zátka zemřel ve svém domě v roce 1935 na sešlost věkem. Pohřben byl na hřbitově u sv. Otýlie.«u»[4]«/u»

August byl(a) sezdán(a) s Jana KLAVÍKOVÁ-ZÁTKOVÁ 27 Červenec 1878, České Budějovice, Czech Rep.. Jana (dcera od Jindřich KLAVÍK a Johanna SCHUSSER-KLAVÍKOVÁ) se narodil(a) 30 Duben 1859, České Budějovice, Czech Rep.; zemřel(a) 20 Září 1933, Libníč, Czech Rep.; byl(a) pohřben(a) Hřbitov sv. Otylie, České Budějovice, Czech Rep.. [Schéma rodiny]

Poznámky:

WIKIPEDIE:
http://cs.wikipedia.org/wiki/August_Z%C3%A1tka
August ZÁTKA se roku 1878 oženil s «u»Janou KLAVÍKOVOU-Zátkovou «/u», rozenou Klavíkovou, vnučkou bývalého budějovického starosty «u»Františka Josefa Klavíka «/u». Jana Zátková byla rovněž aktivní ve veřejném životě, podílela se na organizování ženských spolků.

Encyklopedie Českých Budějovic :
http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zatkova-jana
Pravnučka a vnučka dvou českobudějovických starostů «i»Vincence Strandla«/i» (1760'971842) a F. J. «u»«b»Klavíka «/u»«/b», manželka českého politika a předního představitele «i»českobudějovických Čechů«/i» A.«u» Zátky «/u» - rozená Klavíková
Studovala mimo jiné na české klášterní škole pro dívky «i»U svatého Josefa«/i». V devatenácti letech se provdala za A. Zátku, s nímž měla tři děti '96 «i»Olgu«/i», «i»Bohumilu«/i» a «i»Vlastislava«/i». Ačkoliv byla vychována v česko-německém duchu, po boku svého manžela se stala aktivní podporovatelkou české věci, což se promítlo i do podoby jejího jména, neboť se nejpozději od roku 1918 podepisovala jako «i»Jana«/i», nikoliv «i»Johanna«/i», jak měla uvedeno v rodném listě. Od roku 1885 do své smrti v roce 1933 byla předsedkyní českého dámského spolku «u»Ludmila «/u» (1885'971950), který se zasloužil o české vyšší dívčí školství ve městě a vyvíjel také charitativní činnost spojenou i s řadou společenských akcí.