| Poznámky |
- «b»Rodokmen FUCHS:
https://www.geni.com/family-tree/canvas/6000000009745351722
«i»Biografický slovník (online)«/i»
FUCHS, Vítězslav«/b», * 8. 7. 1915 Moravská Ostrava (Ostrava), † 22. 9. 1993 Praha, politik, úcastník 2. odboje
Byl nejmladším ze čtyř dětí židovského maloobchodníka Arnolda F. a Růženy, roz. Grosové. Po maturitě na klasickém gymnáziu v rodišti 1934 vystudoval práva na UK (JUDr. 1939). V Ostrave se stýkal s levicovými intelektuály (herci R. Deyl ml., M. Nedbal, divadelní režisér J. Škoda). Po príchodu do Prahy se pohyboval v prostredí radikálne levicových studentu a 1936 byl prijat do KSC. Krátce pred vypuknutím války emigroval pres Polsko a Švédsko do Velké Británie, kde 1941 vstoupil jako dobrovolník do delostreleckého pluku Ceskoslovenské samostatné (pozdeji obrnené) brigády a sloužil jako radový voják až do konce války. 1945 zacal pracovat na expoziture zemského národního výboru v Ostrave jako tajemník predsedy V. Chamráda. O rok pozdeji prešel do stranického aparátu a nahradil V. Nového ve funkci vedoucího tajemníka krajského výboru KSC v Ostrave. Podporoval údernické hnutí a pri výberu osob do vedoucích míst v hospodárské sfére uprednostnoval odborná kritéria pred stranickou príslušností. Zároven však byl po únoru 1948 clenem tzv. krajské bezpecnostní petky, která disponovala znacnými pravomocemi v trestneprávní oblasti. IX. sjezd strany 1949 ho zvolil clenem ústredního výboru KSC.
V atmosfére hledání trídního neprítele uvnitr strany se F. pro svuj židovský puvod, válecný pobyt na Západe a cinnost ve funkci vedoucího tajemníka KV KSC stal predmetem zájmu StB. V souvislosti s vyšetrováním O. Šlinga a M. Švermové byl v únoru 1951 zatcen, vyloucen z ÚV KSC a následne také ze strany. V žalári se tehdy ocitla i jeho manželka Ema, kterou bez soudu propustili až po dvou letech. Perzekuce postihla rovnež jejich deti, šestiletý syn Milan byl poslán do detského domova, tríletá dcera Jarmila žila v rodine príslušníka StB. 1951'9654 vyšetrovala F. StB v Praze-Ruzyni. V rámci konstrukce tzv. protistátního spikleneckého centra v cele s R. Slánským byl (s H. Lomským, M. Landou a E. Polákem) zarazen do jedné z jeho vedlejších vetví ve stranickém aparátu, do skupiny krajských tajemníku vedených M. Švermovou. Vyšetrovatelé mu kladli za vinu, že na Ostravsku provádel záškodnickou kádrovou práci v hospodárské oblasti a brzdil výstavbu socialismu na vesnici. Byl obžalován z velezrady a v lednu 1954 odsouzen v neverejném procesu s M. Švermovou a spol. k patnácti letum odnetí svobody, propadnutí majetku a ztráte cestných obcanských práv. Na základe rozhodnutí politického byra ÚV KSC mu prezidium Nejvyššího soudu v cervnu 1955 trest snížilo na deset let, v ríjnu téhož roku byl Krajským soudem v Praze podmínecne propušten na zkušební dobu peti let. Poté pracoval jako delník v Teplicích, nebot mel zakázaný pobyt v Praze a Ostrave. 1963 byl obcansky a stranicky rehabilitován. Po návratu do verejného života se stal kvestorem na pražské Vysoké škole ekonomické, 1966 prešel jako úredník na ministerstvo težkého prumyslu. 1968 obdržel Rád práce. Pro nesouhlas s vojenskou intervencí peti zemí Varšavské smlouvy byl 1970 znovu vyloucen z KSC a donucen k odchodu do duchodu. Po listopadu 1989 spolupracoval s britským rozhlasem.
L: Slezsko 7, s. 32'9633; J. Neuls, Bitva o uhlí, 1949; Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v cele s Rudolfem Slánským, 1953; E. Löbl, Svedectvo o procese s vedením protištátneho sprísahaneckého centra na cele s Rudolfom Slánskym, Bratislava 1968, s. 119, 192; J. Pelikán, Potlacená zpráva. Zpráva komise ÚV KSC o politických procesech a rehabilitacích v Ceskoslovensku 1949'961968, Wien 1970, passim; K. Kaplan, Zpráva o zavraždení generálního tajemníka, 1992, s. 55, 121, 133; týž, K politickým procesum v Ceskoslovensku 1948'961954. Dokumentace komise ÚV KSC pro rehabilitaci, 1994, s. 83'9684, 157, 167, 172'96173; K. Bartošek, Ceský vezen, 2001, s. 52, 68'9669; K. Kaplan, StB o sobe. Výpoved vyšetrovatele Bohumila Doubka, 2002, passim; J. Vorel '96 A. Šimánková a kol., Ceskoslovenská justice v letech 1948'961953 v dokumentech 1, 2003, s. 230, 251; J. Pernes, Komunistky s fanatismem v srdci, 2006, s. 98'9699; M. Švermová, Vzpomínky, 2008, s. 143, 271; F. Štverák, Schematismus k dejinám Komunistické strany Ceskoslovenska (1921'961992), 2010, s. 371; M. Lóži, Dynamika vnitrostranického teroru na lokální úrovni KSC v dobe pozdního stalinismu, 2014 (magisterská práce, FF UK, Praha), s. 47'9648, 71; Rudé právo 30. 1. 1954, s. 2; 22. 8. 1963, s. 2.
P: Archiv mesta Ostravy, fond Sbírka osobního materiálu, JUDr. V. F.; Archiv bezpecnostních složek, Praha, fond Ministerstvo národní bezpecnosti, sign. 6/1, 6/2, 6/3; fond vyšetrovací spisy, Z-1480, osobní spis vyšetrování c. j. B-4-V-2417; NA, Praha, fond KSC-ÚV, Komise pro prošetrování politických procesu v období 1949'961954 (Komise I.), sv. 18, a. j. 317'96329; Pillerova komise, karton 4'9621; fond Generální prokuratura Praha '96 neusporádáno, rehabilitacní rízení Nejvyššího soudu z r. 1963.
«i»Zdenek Doskocil v Biografickém slovníku:«/i»
http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/FUCHS_Vítezslav_8.7.1915-22.9.1993
|
1915 - 1993 (78 let)
= Odkaz na Google Maps